Firmy vyhazovaly lidi kvůli AI. Teď přichází šok: umělá inteligence je může stát ještě víc než zaměstnanci

Ještě nedávno to znělo jednoduše. Firma propustí část lidí, nasadí AI asistenta, chatbot nebo interního agenta a náklady půjdou dolů. Tahle představa byla pro management lákavá, protože slibovala dvě věci najednou: nižší personální náklady a modernější image firmy.

Jenže realita začíná být mnohem méně přímočará. Některé firmy opravdu díky AI zvyšují produktivitu, ale stále víc zpráv ukazuje, že nahrazení lidí umělou inteligencí není automaticky levnější, rychlejší ani kvalitnější. V mnoha případech se jen přesunou náklady z mezd do softwaru, cloudů, GPU, implementace, kontroly výstupů a oprav chyb.

Právě proto se teď debata posouvá. Už nejde jen o otázku, co všechno AI umí. Jde hlavně o to, kolik to skutečně stojí a jestli výsledná ekonomika dává firmám smysl. Pokud si chcete podobné trendy zasadit do širšího investičního rámce, dává smysl navázat i na Co je investování a Investiční strategii.

Firmy nejdřív věřily, že AI rychle nahradí velké týmy

Nejviditelnější první vlna přišla v zákaznické podpoře, administrativě a částečně i v programování nebo marketingu. Reuters letos v dubnu napsal, že obavy z dopadů AI na zaměstnanost už nejsou teorie a že podle Goldman Sachs byla AI v minulém roce zodpovědná za 5 000 až 10 000 čistých měsíčních ztrát pracovních míst v nejvíce exponovaných odvětvích v USA. Zároveň Challenger, Gray & Christmas spojil AI se 7 % všech plánovaných propouštění oznámených v lednu 2026. Reuters

Reuters také upozornil, že Meta zvažovala velké propouštění i proto, aby vykompenzovala obří náklady na AI infrastrukturu a současně využila očekávané efektivity z AI nástrojů. V březnu Reuters napsal, že Meta plánuje investovat 600 miliard dolarů do datacenter do roku 2028 a že souběžně zvažovala redukci workforce až o 20 %. Reuters

Tohle dobře ukazuje první fázi celého příběhu. Firmy nepropouštěly jen proto, že by AI už dnes všechno zvládla perfektně. Často propouštěly proto, že chtěly uvolnit rozpočet na drahou AI infrastrukturu a zároveň věřily, že část práce půjde automatizovat.

Pak přišlo vystřízlivění: návratnost není zdaleka samozřejmá

Tady se začíná lámat celý příběh. Reuters v prosinci 2025 publikoval rozsáhlý text o tom, že firmy sice věří, že AI jednou bude obrovská, ale zatím u ní často nevidí rychlé a jasné výnosy. Podle Reuters ukázal průzkum Forresteru mezi 1 576 manažery, že jen 15 % zaznamenalo za poslední rok zlepšení marží díky AI. BCG pak ve svém průzkumu uvedlo, že jen 5 % manažerů vidělo z AI široce rozprostřenou hodnotu napříč firmou. Reuters

Reuters zároveň napsal, že firmy narážejí na velmi praktické problémy. Modely bývají nekonzistentní, někdy selhávají i na triviálních úlohách, potřebují pečlivě připravená data a často vyžadují mnohem víc lidského vedení, než se čekalo. To je důležitý bod, protože právě tady se rozpadá jednoduchá teze „místo člověka dáme AI a hotovo“.

Ve skutečnosti bývá AI často užitečnější jako nástroj pro asistenci než jako plná náhrada člověka. A to je ekonomicky úplně jiný příběh. Nešetříte celou mzdu. Spíš zvedáte produktivitu týmu, který stále musíte mít.

Klarna je ukázkový příklad, proč to není tak jednoduché

Klarna se stala symbolem agresivního AI optimismu. Reuters už v roce 2024 psal, že její AI chatbot zvládá práci odpovídající stovkám agentů zákaznické podpory a že firma snížila počet zaměstnanců. Jenže v září 2025 Reuters přinesl další důležitý obrat: Klarna začala znovu nabírat lidi a CEO Sebastian Siemiatkowski otevřeně řekl, že firma na AI „pravděpodobně trochu přestřelila“. Reuters Reuters

Tohle je mimořádně důležitý signál. Ne proto, že by AI v Klarně selhala úplně. Naopak. Reuters napsal, že AI stále zvládá velkou část jednoduchých úloh. Problém byl v tom, že samotná úspora nákladů nestačila a kvalita služby i růst firmy potřebovaly víc než jen levnější automatizaci. CEO Reuters řekl, že investory nakonec nezajímají jen malé úspory, ale hlavně růst a kvalita nabídky pro zákazníky. Reuters

Jinými slovy: můžete ušetřit na lidech, ale pokud tím zhoršíte službu nebo růst, úspora přestává být výhrou.

Verizon ukazuje, že zákazníci pořád chtějí člověka

Podobný signál přišel i z telekomunikací. Reuters v prosinci napsal, že Verizon se v roce 2026 více vrací k lidským agentům poté, co zkoušel přenášet víc zákaznických interakcí na AI. Důvod byl jednoduchý: významná část zákazníků stále chce mluvit s člověkem a AI se ukazuje jako užitečnější pro třídění a přípravu hovoru než pro kompletní náhradu lidské péče. Reuters

To je velmi rozumný model. AI vyřeší rutinu, vyfiltruje jednoduché případy, shromáždí kontext a člověk řeší složité, emocionální nebo obchodně důležité situace. Ekonomicky to často funguje lépe než čistý pokus „nahradit call centrum chatbotem“.

Právě tady se ukazuje, že nejlepší role AI možná nebude totální substituce práce, ale její rozumné rozšíření. A to je pro firmy méně dramatické, ale často mnohem zdravější.

Nový problém: samotná AI začíná být drahá

Do celé debaty teď navíc vstupuje ještě jedna věc: cena AI samotné. Axios tento týden napsal, že v některých případech už náklady na AI mohou být vyšší než náklady na zaměstnance. Citoval přitom viceprezidenta Nvidie Bryana Catanzara, podle kterého jsou pro jeho tým náklady na výpočetní výkon „daleko za náklady na zaměstnance“. Axios zároveň upozornil na rychlý růst globálních IT výdajů, které má podle Gartneru v roce 2026 táhnout právě AI infrastruktura, software a cloud. Axios

To je obrovský posun oproti původnímu příběhu. Dlouho se AI prodávala jako způsob, jak zlevnit práci. Dnes se čím dál víc ukazuje, že u některých úloh může být AI finančně náročnější než člověk, zvlášť když se připočítá inference, dozor, integrace a bezpečnost.

To samozřejmě neznamená, že AI je slepá ulička. Znamená to jen, že ekonomika už není tak jednostranná, jak se zpočátku zdálo.

Firmy tak narážejí na nepříjemnou pravdu

Nepříjemná pravda zní asi takto: propustit lidi je snadné na Excelu, ale mnohem těžší v reálném provozu. Člověk totiž není jen nákladová položka. Často je to nositel kontextu, rozhodování, empatie, improvizace a schopnosti řešit výjimky. Právě tam AI zatím často kulhá.

Reuters v prosincovém textu ukázal několik firem, které narazily na to, že AI zvládá některé věci výborně, ale jiné nečekaně špatně. A to je přesně důvod, proč se dnes víc mluví o „jagged frontier“ AI, tedy o prostředí, kde model zvládne složitou matematiku, ale selže na zdánlivě jednoduché firemní úloze. Reuters

Jakmile firma potřebuje stabilitu, odpovědnost a kvalitu služby, často zjistí, že úplná náhrada lidí nefunguje tak hladce. A v ten moment se původní úspora začne rozpouštět.

Co to znamená pro investory

Pro investora je nejdůležitější neplést si dvě věci. První je, že AI opravdu mění firmy a bude měnit produktivitu i pracovní trh. Druhá je, že tempo této změny bude nejspíš pomalejší, dražší a méně lineární, než se čekalo.

To znamená, že ne každá firma, která propouští a mluví o AI efektivitě, automaticky vytváří vyšší hodnotu. Někdy jen přesouvá náklady z jedné kolonky do druhé. A někdy si dokonce vytváří nový problém: vyšší technologické výdaje, horší zákaznickou zkušenost a tlak na budoucí růst.

Naopak nejzajímavější mohou být firmy, které AI používají jako rozumné zesílení zaměstnanců, ne jako ideologickou náhradu všeho lidského. Právě tam je větší šance, že AI přinese reálný produktivní efekt bez toho, aby poškodila kvalitu. Pokud si chcete u podobných trendů srovnat hlavu, doporučuji navázat i na Psychologii investování.

FAQ

Známá AI vlna propouštění je tedy chyba?

Ne nutně. Některé firmy díky AI opravdu zvyšují produktivitu a část rutinní práce umí automatizovat. Problém je spíš v tom, že plná náhrada lidí bývá složitější a dražší, než čekaly první optimistické prezentace. Reuters

Je opravdu možné, že AI stojí víc než zaměstnanec?

Ano, u některých use-case už se to otevřeně řeší. Axios citoval viceprezidenta Nvidie Bryana Catanzara, podle kterého mohou být náklady na compute vyšší než náklady na zaměstnance. Axios

Proč se firmy po AI škrtání někdy vracejí k lidem?

Nejčastěji kvůli kvalitě služby, složitosti reálných úloh a tomu, že zákazníci nebo interní týmy stále potřebují lidský kontext a rozhodování. Reuters to ukázal třeba na Klarně a Verizonu. Reuters Reuters

Znamená to, že AI bublina splaskne?

To zatím říct nejde. Spíš se zdá, že trh přechází z fáze hype do fáze tvrdší ekonomické reality. Méně se bude řešit, co AI teoreticky umí, a víc to, kde opravdu vytváří zisk nebo produktivitu.

Nejzajímavější na celé věci je, že firmy dnes nejsou v bodě „AI ano nebo ne“. Jsou v bodě, kdy musí začít počítat. A právě to mění celý tón debaty.

První vlna byla o fascinaci. Druhá vlna je o rozpočtech, kvalitě a návratnosti. A možná právě teď začíná ta třetí: méně ideologie, méně velkých sloganů a mnohem víc střízlivé otázky, kde je AI skutečně lepší než člověk a kde je člověk pořád levnější i užitečnější.

---

Disclaimer: Tento článek má vzdělávací charakter a nepředstavuje investiční ani právní doporučení. U AI trhu, nákladů firem a pracovního trhu se informace mohou rychle měnit. Před jakýmkoli investičním rozhodnutím si vždy ověřte aktuální fakta a zvažte vlastní rizikový profil.